Hlavní oltář

Pro detailní zobrazení klikněte na vyznačená místa.

Raně barokní hlavní oltář z 1et 1649-51 je dřevěná černozlatá architektura, skládající se z vysokého soklu a tří postupně se zužujících portálových pater, nejvyšší v Praze. Titulní obraz P. Marie Sněžné zachycuje zázračnou událost z r. 352, kdy v Římě v parném létě napadl na pahorku Eskvilijském sníh; později zde byl vystavěn kostel Santa Maria Maggiore. P. Maria se vznáší na nebi, kolem ní svatí, nahoře Nejsvětější Trojice, dole zástup lidu v čele s papežem Liberiem se ubírá k zasněžené hoře (svátek P. Marie Sněžné 5. 8.). Čtyři figury andělů stojí dole na bocích postranních portálků, nad nimi sochy sv. Jana Křtitele, sv. Petra, sv. Pavla a sv. Františka z Assisi. Ve 2. patře sochy sv. Kláry, sv. Barbory, sv. Kateřiny, sv. Anežky České, výše postavy sv. Vojtěcha, sv. Michaela, sv. Václava, oltář vrcholí sousoším Ukřižování s P. Marií Bolestnou a sv. Janem Ev. Výzdobu retáblu doplňují další plastiky andělů, putti, okřídlených hlaviček (vše dřevo, polychromie) a vegetabilní ornamenty (dřevo, zlacení). Řezby jsou připisovány dílně Arnošta Jana Heidelbergera, který by měl sám zhotovit sochy andělů nad hlavním obrazem a sochu sv. Václava. Nápadně se zde projevil neznámý tvůrce soch sv. Jana Křtitele, Petra a Pavla, jež patří k jedněm z prvních výrazných barokních figur Prahy. Do středu 2. patra oltáře je vsazen menší obraz, datovaný r. 1646, na němž přijímá sv. František Serafinský od Spasitele na přímluvu P. Marie porciunkulový (plnomocný) odpustek. Tabernákl, barokní, dřevěný, černozlatý, architektonický se čtyřmi soškami andělů (dřevo, inkarnát, zlacení) v nikách, jež se dají otočením uzavřít, byl pořízen v r. 1703. Na zadní straně retáblu malba Nejsvětější Trojice, pod ní františkáni a sv. Václav (1722,1727?), pod ní visí 10 obrazů s pašijovými výjevy, uprostřed Kalvárie, která je „kopií" výřezu obrazu z 15. stol. z kostela San Clemente v Římě).

Text z knihy "Umělecké památky Prahy - Nové Město"
vydané nakladatelstvím Academia, 1998